Jitka Hosprová – viola

Prague Radio Symphony Orchestra / Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Conductors / dirigenti – Jan Kučera (1–3, 5), Tomáš Brauner (4)

Released in co-production with Czech Radio
Recorded for Czech Radio at the Studio 1 of the Czech Radio Prague,
 14 and 15 April 2016 (4), 5 and 6 September 2017 (1–3) and 17 April 2018 (5)

Vydáno ve spolupráci s Českým rozhlasem.

Nahráno ve studiu 1 Českého rozhlasu v Praze 14. a 15. dubna 2016 (4), 5. a 6. září 2017 (1–3), 17. dubna 2018 (5).

Recording director / hudební režie – Milan Puklický (1–3, 5), Jiří Gemrot (4)

Recording engineers / mistři zvuku – Jakub Hadraba (1–3), 
Zdeněk Žoček (4), Jan Lžičař (5)

Mastering – Jan Lžičař

Producer / producent – Matouš Vlčinský

We extend our thanks to Cermak Eisenkraft Gallery for the financial support that made the release of this recording possible.

Děkujeme galerii Cermak Eisenkraft za finanční podporu, která umožnila vydání této nahrávky.

Pocta králi violy minulého století z rukou Jitky Hosprové

Paul Hindemith (1895–1963) – Sonáty pro violu sólo op. 11 č. 5 a op. 25, Sonáta pro violu a klavír op. 11 č. 4., Smuteční hudba pro violu a smyčce

Jitka Hosprová – viola

Jitka Čechová – klavír

Pražský komorní orchestr

Datum vydání: 1. 6. 2014

Předchozím albem Monolog (SU 4049–2) představila Jitka Hosprová posluchačům nejvýraznější skvosty české moderny pro sólovou violu. Následující CD se rozhodla věnovat skladateli, který zásadně přispěl k emancipaci jejího nástroje v minulém století – Paulu Hindemithovi. Veškerá svá díla pro violu napsal asi v průběhu dvaceti let – a s koncem své koncertní dráhy sólového violisty také opustil tento nástroj coby skladatel.

Výběr skladeb dokládá i Hindemithovu cestu od dozvuků romantismu a impresionismu až po dosažení vlastní nezaměnitelné hudební řeči, jak je již zřejmá ze Sonáty op. 25. Na albu rozhodně nemůže chybět Smuteční hudba, jež se zrodila v Londýně v průběhu pouhých šesti hodin a ještě téhož lednového večera roku 1936 zazněla v živém vysílání BBC – s Hindemithem coby sólistou – k uctění zemřelého krále Jiřího V. Hindemith Jitky Hosprové je technicky bravurní i emocionálně bohatý, hluboký i barevný, jako ostatně nástroj sám.

Sólová viola Jitky Hosprové – vášnivá, barevná, živá…

Pavel Bořkovec – Sonáta op. 12, Jan Klusák – Monolog “Ubi vult”, Partita, Ladislav Vycpálek – Suita op. 21, Jaroslav Smolka – Mlha sklíčenosti

Jitka Hosprová – viola

Datum vydání: 18. března 2011

Viola neměla to štěstí jako housle nebo violoncello, kterým mj. Bach věnoval své sólové partity, a až 20. století do jisté míry splatilo dluh tomuto nádhernému nástroji. Předkládaný CD posluchačům představuje to nejlepší, co bylo ve 20. století pro sólovou violu napsáno v rodné vlasti Dvořáka, Smetany či Janáčka, v nahrávce Jitky Hosprové. Stěží bychom hledali jiného violistu, v jehož repertoáru tvoří díla 20. a 21. století tak významnou dominantu. Jitka Hosprová na CD zařadila dvě česká díla zakladatelského významu (dialogickou Suitu Ladislava Vycpálka, který studoval skladbu u V. Nováka, a Sonátu Sukova žáka Pavla Bořkovce) a skladby dvou představitelů dnešní starší skladatelské generace (Klusák, Smolka). Viola Jitky Hosprové odráží všechny barvy lidských emocí; je smutná, tajemná i naléhavě vášnivá, sametová i syrová.

Díky této živosti CD daleko překračuje rozměr pouhé hudební antologie; skladby vyznívají jako osobní výpovědi – a do témbru violy Jitky Hosprové je snadné se zamilovat!

Mozart / Debussy / Jolivet/ Beethoven

Wolfgang Amadeus Mozart Sonáta pro flétnu, violu a harfu, KV 423

Claude Debussy Sonate pour flute, alto et harpe

André Jolivet Petite suite pour flute, alto et harpe

Ludwig van Beethoven Serenáda pro flétnu, violu a harfu, Op. 25

Bohemia Luxembourg Trio:

Carlo Jans – flétna

Jitka Hosprová – viola

Kateřina Englichová – harfa

Carlo Jans – flétna

Jitka Hosprová – viola

Kateřina Englichová – harfa

Prague Chamber Orchestra, Antonín Hradil.

Produkce: ArcoDiva. Text: Č, A. Nahráno: 9/2006, Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2006. TT: 68:20. DDD. 1 CD ArcoDiva UP 0097-2 131 (distribuce Classic).

S Lucemburskem nás tradičně pojí pevné pouto. V jeho hlavním městě jsou uloženy ostatky otce Karla IV., jedno z náměstí hlavního města nese jméno Jana Palacha a vysílání Radia Luxembourg překračovalo naše hranice i v dobách nejtužší totality. Výsledkem přátelských vztahů obou zemí je i kompaktní disk se skladbami Jindřicha Felda, Zdeňka Lukáše a Viktora Kalabise, jehož vydání podpořilo lucemburské velvyslanectví v Praze. Ke spolupráci při natáčení se sešly violistka Jitka Hosprová a harfenistka Kateřina Englichová s lucemburským flétnistou Carlo Jensem. Zdatným doprovodem jim byl Pražský komorní orchestr s Antonínem Hradilem v čele. Feldova Koncertantní hudba pro flétnu, violu, harfu a smyčce vznikla na přímou objednávku ambasády. Obsahuje citace balady Guillauma de Machaut (který byl sekretářem Jana Lucemburského) a lucemburské lidové písně. Tristium V. Kalabise je tichou vzpomínkou na marný zápas autorova dobrého přítele se smrtelnou chorobou. Neexistuje mnoho nástrojů, které dokáží vyjádřit smutek i smíření lépe než viola.

Hudba pro harfu a smyčce Zdeňka Lukáše možná trochu překvapí milovníky jeho díla. Martinůovský neoklasicismus známý například z jeho sborových kompozic zde zcela ustupuje a vynořují se expresivní polohy, místy zklidněné do poetického toku. Sled kompozic uvedených na CD uzavírá Feldova Sonáta pro flétnu a smyčcový orchestr věnovaná legendárnímu J. P. Rampalovi. Výše zmíněné dámy zřejmě není třeba představovat, obě již měly dostatek příležitostí k tomu, aby se představily širšímu publiku. Jitka Hosprová má proti svým mužským konkurentům zřejmou výhodu, která nespočívá jen ve hře, a Kateřina Englichová zase hraje na typicky ženský nástroj (který je ovšem přičítán králi Davidovi). Přesto nelze říci, že by jejich provedení bylo v něčem “ženské”, nechybí mu náboj ani potřebná exprese. Tři trojlisté větrné elektrárny na titulní straně bookletu s lehkou nadsázkou symbolizují koncepci disku; skladby tří nepřehlédnutelných postav české hudby v podání tří interpretů můžeme skutečně chápat jako jakýsi specifický zdroj energie pro současnou hudbu.

Jitka Hosprová – viola

Veronika Jarůšková – housle

Kateřina Englichová – harfa

Nahráno ve studiu Domovina v Praze.

Datum vydání: Listopad 2001

Concertos Quattro Plays Quattro

Jakub Sedláček, Jakub Junek, Pavla Franců, Vítězslav Ochman – violin
Jitka Hosprová – viola
Quattro Orchestra
Marek Štilec – conductor

Chanson dans la nuit (Píseň noci)

Píseň noci na strunách violy a harfy – hodina půvabné hudby, kterou srdce dobře zná!

Hudba pro violu a harfu: C. Debussy – Beau soir, Romance, Dívka s vlasy jako len, M. Ravel – Habanera a Pavana, G. Fauré – Aprés un rêve, F. Kreisler – Siciliano a Rigaudon, G. Klein – Ukolébavka, M. Marais – Pět starých francouzských tanců, J. S. Bach, Z. Lukáš ad.

Jitka Hosprová – viola

Kateřina Englichová – harfa

Datum vydání: 24. února 2012

Měkký, postříbřený tón harfy a syté, temné barvy violy jako by předurčovaly tyto dva nástroje pro tichou noční píseň či ukolébavku. Chanson dans la nuit je meditací v tichu noci… Ale Jitka Hosprová a Kateřina Englichová umějí svými nástroji noc i roztančit. Posluchače čeká bezmála hodina okouzlující hudby pro violu a harfu od mistrů baroka až po francouzské impresionisty. Při poslechu se nechce věřit, že Dívka s vlasy jako len či Ravelova Pavana nevznikly původně pro tyto nástroje a že je vůbec lze hrát jinak. Program vznikl pro koncertní cyklus České filharmonie „Pro budoucí maminky“, kde se těší velké oblibě.

Je příjemné na chvíli vyměnit jasný hlas houslí za temnější barvy violy, brilanci klavíru za dotýkané tóny harfy, zvláště když jsou oba nástroje v rukou dam stejnou měrou půvabných jako i nadaných a povolaných. Jejich hudba si nachází cestu rovnou k srdci!